Amateto

Útulné bydlení

Já si vzpomínám, když jsme s rodiÄi a s mými dvÄ›ma sourozenci bydleli v jednom malém bytÄ›. Byly to pouze dvÄ› místnosti a jeÅ¡tÄ› k tomu takové malé. A jistÄ› si dokážete pÅ™edstavit, jak ve dvou místnostech a v kuchyni mohou žít v ÄtyÅ™i lidi. Je to opravdu malinkaté a já jsi říkám, že takhle už nikdy v životÄ› bydlet nechci. To mi v té dobÄ› bylo asi osm nebo devÄ›t let a už jsem vnímala, že tam prostÄ› nemá nikdo žádné soukromí. Dodnes si vzpomínám, jak se tÅ™eba rodiÄe také hádali. Já si myslím, že se rodiÄe také hádali kvůli tomu, že v bytÄ› bylo opravdu málo prostoru a mÄ›li právÄ› málo Äasu sami na sebe.

A zpÄ›tnÄ› uvÄ›domuji, že vlastnÄ› rodiÄe ani nemÄ›li žádný soukromý život. Protože my jsme vÅ¡ichni ÄtyÅ™i spali v jedné místnosti. Muselo to být opravdu hrozné. Proto jsem jako dítÄ› už snila o tom, že až budu dospÄ›lá a nebo až budu mít partnera a vlastní rodinu, že bych chtÄ›la mít alespoň byt o velikosti 4 + 1 a nebo nÄ›jaký malý domeÄek. A to hlavnÄ› s velikou zahradou. ChtÄ›la jsem jako malá holka vždycky nÄ›kde kempovat nebo stanovat, ale bohužel to nikdy neÅ¡lo. My jsme totiž bydleli ve stÅ™edu mÄ›sta a okolí bylo takové prázdné a mnÄ› se tam nelíbilo a navíc bych se bála, že nás tam nÄ›kdo pÅ™epadne. Kdybychom tÅ™eba nÄ›kde kempovali v parku.

Navíc si myslím, že to je také zakázané, takže jsem si Å™ekla, že až budu dospÄ›lá, chtÄ›la bych bydlet nÄ›kde kousek od přírody nejlépe nÄ›kde na vesnici. Navíc jsem také chtÄ›la mít psa a koÄku a také zakrslého králíka, protože tohle jsme doma vůbec mít nemohli. Nejenom, že nám to zakázal majitel bytu, ale také jsme to nechtÄ›li kvůli tomu, že tam je opravdu málo místa. Dokonce ani zakrslý králík by se tam neveÅ¡el, takže jsme si Å™ekli, že radÄ›ji tohle vydržíme v bytÄ› a poÄkáme až moji sourozenci také vyrostou a seženou si vlastní bydlení. Já jsem z bytu odeÅ¡la ve svých sedmnácti letech a moje sourozence v devatenácti a jednadvaceti letech.