Člověče, nezlob se!
Každý miluje hry, protože je to forma, jak se zabavit. Máme například deskové hry, které se hrají na stole a není k tomu potřeba žádná elektronika, pak máme počítačové hry, hry na konzolích, venkovní hry, různé pohybové hry a podobně. Každý minimálně jako dítě hrál někdy nějakou hru, protože je to opravdu něco, co nás jako děti zabaví a rodiče nás tak chtěli alespoň na pár minut či hodin zabavit a zbavit se nás, protože sáhněme si na srdce, každý jsme někdy zlobili, a tak byli rádi, když se nás mohli zbavit. Od tohoto právě slouží hry – chceme se zabavit a když se zabavíme, zapomeneme na naše starosti a problémy a věnujeme se dané hře a snažíme se hlavně vyhrát, to je ten náš zájem v dané chvíli.
Proto hodně lidí rádo hraje stolní hry, protože si i chtějí odpočinout od elektroniky, mobilů a počítačů a ponořit se do jiného světa. Navíc se většinou deskové hry hrají ve více lidech, takže se i lidé zabaví spolu a užijí si konečně společný čas ve dnešní uspěchané době, která se nikomu nelíbí. Je lepší trávit čas s druhými. Jedna z nejrozšířenějších deskových her je Člověče, nezlob se!
Tento název nám dává napomenutí, abychom se nezlobili, i tak se u takové hry hodně zlobíme, pokud prohráváme. Je to dětská stolní hra, ale hrají ji i dospělí, protože je hodně dobrá. Je prakticky jednoduchá. Hraje se ve více hráčích podle hracího pole, ale začíná se od dvou, je tedy možné ji hrát i pouze ve dvou hráčích. Byla vynaleznuta Josefem Friedrichem Schmidtem, byl to Němec. I tak je ale známá po celém světě. Navíc její historie ve skutečnosti sahá velmi hluboko, o tom se ale nebudeme bavit. Herní plán obsahuje políčka a místa s takzvanými domečky, kam své figurky hráči postupně musí dostat. Hází při tom kostkou a podle toho posouvají své figurky. Ostatní hráči je mohou vyhodit, pokud stoupnou na stejné políčko, na kterém je právě figurka jiného hráče. Vyhrává ten, kdo do domečku dostane všechny své figurky.
