Jak fungují drogy
Slovo droga je spojeno u většiny populace s negativním vnímáním. Platí to obzvlášť pro rodiče dětí v citlivém věku, které k závislostem mohou velmi jednoduše sklouznut. Skupina drog je velmi obsáhlá a patří se látky s různým účinkem. Jedny zajišťují pocity otupělosti a relaxace, jiné uživatele naopak dostanou do stavu s přemírou energie. Jednou z nejběžnějších látek, které patří do skupiny drog je alkohol. Jeho návykovost je dobře známa nám všem, a přesto se k této látce chováme velmi neuvážlivě a máme tendence ji podceňovat. Alkohol patří do skupiny drog s tlumivými účinky, působí na nervovou soustavu.
Patrný je především jeho účinek na mozeček, kde se nahází centrum rovnováhy, proto jsou také pohyby lidí po požití velmi nejisté a vrávoravé. Alkohol se v těle odbourává převážně v játrech, a to na acetaldehyd, jehož hromadění právě navozuje ty nepříjemné pocity druhý den po pařbě, které souhrnně nazýváme jako kocovina. Další velmi běžnou látkou je marihuana. V ní je totiž obsažena látka se zkratkou THC, tedy tetrahydrokanabinol. Tato látky v našem nervovém systému působí na endokanabinoidní receptory. Toto způsobí pozměněnou aktivitu iontových kanálů a snížené vyplavování acetylcholinu v hipokampu, noradrenalinu a glutamátů.
Tím, že nervový systém každého z nás funguje trochu jinak a potřebuje jiné množství transmiterů, jsou účinky THC na organismus ne úplně předvídatelné. Je ovšem jisté, že i tady pozorujeme vznik závislosti a nutnost zvyšovat dávky. Z historie dobře známé je opium. Což je zaschlá šťáva z makovic máku setého. Ta totiž obsahuje morfium, které funguje jako opiát. Morfium se pro své tišící a analgetické účinky využívá v medicíně dodnes. Opět v těle existují receptory, které opiáty účinně obsazují a mění tak různé funkce. Po jejich požití se dostavuje pocit euforie a tělesné i duševní bolesti náhle vymizí.